Ze země ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta. (Seneca)

Rubriky

Nejnovější

Pavel Šupol, autor webu hudba.signaly.cz

27. 4. 2008 16:01
Rubrika: Kultura | Štítky: chvály , hudba , kněžství

Na úvod začneme lehkou otázkou. Pavle, quo vadis? 

Uff. Takové cizí slovo na začátek, ještě štěstí, že jsme měli ve škole i latinu, což není v mém případě záruka, že si vše přeložím (smích). Kráčím již šestý rok cestou přípravy na službu kněze. A odpovím ještě přáním. Kéž bych vše, co dělám, měl promodlené, abych měl jistotu, že to je právě to, co po mně chce Pán a já tím nemarnil čas, který nám byl dán a abych tak kráčel po jeho cestách...   

Jak jsi se dostal do semináře? Můžeš nám přiblížit „volání na vinici“? 

Vzhledem k tomu, že jsem tohle již zodpověděl pro web Rádia7, když jsem na to byl dotázán, tak spíš odkážu tam. Jen doplním, že jsem z Valašských Klobouk, jsem v semináři již šestý rok a 21.6. 2008 mě čeká, dá-li Pán, jáhenské svěcení. Tak jak bych mohl poprosit o modlitbu za mě a mé spolubratry, tak budu moc rád. (pozn. red. Rozhovor nejenom o povolání Pavla na http://www.radio7.cz/view.php?cisloclanku=2007020111

Web hudba.signaly.cz vytváříš mimo jiné spolu s P. Palem Poláčkem, s nímž jsi studoval v semináři. Jak jste se poznali?

Věděl jsem, že Palo má rád chvály, které dokonce u nás v semináři vedl pro toho, kdo měl zájem. A tam s ním chodil můj spolužák Ondra Rozkopal, který je vlastně vede i dnes a to každou poslední neděli v měsíci v kostele v Ostravě – Přívoze (pozn.red. bližší informace najdete na  http://vecerychval.cz/). Mimochodem, Ondrovo svědectví, jak on začal žít naplno svůj vztah s Bohem, je taky silné, kdo by chtěl, může na něj mrknout (pozn red. http://www.jezis.cz/j2/app2/detail.asp?id=209). Přes Ondru jsem věděl, že Palo se zajímá o hudbu. Jednou jsem běžel po schodech a potkal jsem Pala. Radostně jsem mu sdělil, že je teď na www.gimel.cz sleva a já se chystám odeslat objednávku na CD Johna Michaela Talbota (pozn.red. shodou okolností zní tento autor v době rozhovoru z repráčků). Palo mi řekl, ať ji ještě neodesílám, že mi něco půjčí. Tak mi půjčil svůj hudební CD archiv křesťanských kapel a já mu na oplátku půjčil zase svůj archiv spíše českých kapel. No a tak nějak vzniklo naše pouto přes hudbu. 

Hudba má na lidi velký vliv. Myslíš, že může také nějak pomoci?

Já jsem měl zajímavou zkušenost, jak nám hudba může posloužit jako evangelizační prostředek. Byl jsem na praxi u mladistvých narkomanů na Detoxu v Praze. Tam jsme byli v týmu terapeutů, do kterého patřila psycholožka, sociální pracovnice, jedna řeholnice, která měla s námi na starost volnočasové aktivity. Náš úkol byl dalo by se říct jednoduchý, ale v některých případech jsme se cítili bezmocní. Prostě jsem jim měli být  blízko a pokoušet se s nimi mluvit o životě, protože oni tyhle otázky vytěsňují na okraj. Jedno dopoledne nám řekla psycholožka, že by jsme s nimi mohli zavést hovor na téma víra. Sama byla zvědavá, jestli se nám to povede. Sestra se trošku polekala. Já jsem jí řekl, že pro děcka chystám program písniček křesťanských kapel, ale že to ještě nemám úplně přichystané. Běžel jsem pro přehrávač a modlil se k Duchu svatému, ať mě vede. Věděl jsem, že chci začít písničkou od české kapely Ram Adonai. Věděl jsem o nich, že hrávali v Praze po klubech, kde byli často i narkomani, za které se pak modlili. První píseň jsem pustil a ona byla hned o drogách. Já to nevěděl, až pak jsem se ptal na ten termín „trip.“ Díky tomu se děcka začaly samy ptát na otázky víry. Moc mě to překvapilo, co hudba dokáže. Ještě větším překvapením pro mě však bylo, že oni zatoužili po českých a slovenských kapelách, které zpívaly přímo o Bohu. Sami říkali, že chtějí poslouchat něco jiného, co nebude o drogách a na případné další léčbě je nebude strhávat zpět k drogám.  

Co přišlo poté?

Po této zkušenosti se nám do rukou dostaly první otitulkované videoklipy a my seděli s otevřenou hubou u mě v semináři na pokoji a zírali na Rebeccu St. James v její písni Song of Love. Nikdy by mě nenapadlo, že bychom mohli dva roky poté sedět naproti ní na tiskovce skoro tak blízko, jak jsme na ni zírali tehdy poprvé na monitoru. Ve skutečnosti by to tak blízko na tiskovce nešlo, protože to bychom narušovali její intimní zónu, tak jsme byli na tom monitoru nalepení (smích). Přiznám se, že jsem měl slzy v očích den před jejím koncertem v Táboře v okamžiku, kdy jsem stál na hlavním pódiu a mluvil o jejím životě a pouštěl klipy a vzpomněl jsem si na ten okamžik před dvěma roky u monitoru. Zdálo se mně to neuvěřitelné.  

Následovaly videoprezentace těchto klipů. Jak takový workshop probíhá?

Kdo tam byl v Táboře, jak jsme tam stáli s Palem na pódiu nebo si vzpomene na Haitiparádu, kterou jsem dělal, tak takhle vlastně vypadají ty naše videoprezentace. Řekneme něco o interpretovi, jeho svědectví a pak pustíme klip.  

Jak řešíte autorská práva?

Zamýšlel jsem se nad tím, jak to udělat, abychom mohli klipy pouštět na veřejnosti. Tak jsem napsal do Tv Noe, Rosy a křesťanských rádií s ideou, že bychom to mohli dělat nějak jejich jménem a tím by se to vyřešilo. Tato myšlenka se líbila a nakonec se toho ujala Rosa, která nám dává hodně nových klipů, které přijdou z Ameriky např. před oficiálním vyjitím alb jako promo a my už s tím pracujeme. 

A jak došlo k vytvoření webu o křesťanské hudbě?

Já jsem po shlédnutí prvních klipů nějak vnitřně cítil, že bych si to neměl nechat pro sebe. No a konečně když jsem s Palem začal jezdit na videoprezentace, jejichž hlavním cílem je ukazovat mladým lidem pozitivní vzory skrze hudbu, tak mi přišlo škoda, aby zůstalo jen u jednoho setkání. Jim se to dost líbilo, tak aby měli možnost si o těch kapelách něco dál přečíst a popř. sehnat jejich CD u nás, tak vznikl web. Nejprve byly stránky jen o odkazech. Pak nám napsal jeden kluk, že je supr, co děláme, ale ty stránky za moc nestojí. Tak nám pomohl a my tomu dali novou podobu (pozn.red. mimochodem, pokud by se webu chtěl někdo ujmout a posunout jej dále, autoři i čtenáři budou rádi). 

Často slýchám názor, že nezáleží na hudebním žánru, ale na tom, co do něj vkládá autor. Myslíš si to také, nebo lze říci, že některý hudební žánr škodí?

Víme, že vše, co bylo Bohem stvořeno, bylo stvořeno jako dobré. Stejně tak je to i s hudbou. To jen lidé do ní vkládají např. texty o násilí, drogách, satanismus, okultismus aj. U těchto kapel jsem si jistý, že pak dlouhodobé poslouchání takové hudby, byť jí nemusím jazykově rozumět, škodí. A je to dokázáno i z výzkumů. Teď na toto téma děláme přednášky a tak jsme si o tom něco přečetli. Je pro mě paradoxem, že např. psychologie teprve teď dělá výzkumy v oblasti třeba možnosti posedlosti nebo manipulace člověka skrze hudbu. Proč paradoxem? Protože v církvi se o tom ví již dávno z praxe exorcistů. I o. Kodet mi říkal, že k němu přichází víc jak 60% lidí posedlých nebo svázaných skrze hudbu. Takže proto se snažíme mladým ukázat, jaké úskalí hudba může skrývat, ale už jim nejsme často schopni říct o jejich oblíbené kapele, jestli ji mají nebo nemají poslouchat. Vedeme je k tomu, ať si přečtou jejich texty, zajímají se o jejich život a pokud je tam něco zlého, tak se to často přenáší skrze jejich tvorbu na posluchače. 

Jak například death metal může zvěstovat křesťanské poselství, když není během koncertu pořádně rozumět ani textu?

Znám metalové fanoušky (nejenom křesťanské) a můžu říct, že pokud by se všichni zajímali tak o své oblíbené kapely, jak oni, tak by přibylo víc lidí, kteří se budou učit rozlišovat, co poslouchají. Přestože textu třeba není rozumět, když si je zpětně přečtete, tak vám poodhalí, o čem zpívají. Ale to ještě pro mě osobně není směrodatné, mnohé kapely jsou schopny přebrat např. chorál, kde chválí Boha a hned v další písni budou vzdávat hold Satanovi. Pro mě je pak rozhodující, aby textům odpovídal život těch lidí. A znám spoustu kapel, které takto žijí a cítí, že jsou jediní, kdo se do světa metalu snaží vnášet ducha evangelia. I u nás je společenství mladých metalistů, kteří se modlí za obrodu metalu, zvou na koncerty křesťanské metalové kapely, na Slovensku se např. připravuje speciální vydání Nového zákona proložené svědectvími obrácených nebo věřících metalistů atd. 

Na bohoslovce jsi nezvykle aktivní v mnoha směrech, můžeš nám přiblížit co všechno stíháš? Jaké jsou Tvoje aktivity?

No asi to zkrátím, možná si na vše nevzpomenu. Hlavně bych chtěl, aby vše, co dělám, nebylo na úkor mých povinností a bylo to jen to, co Pán chce. Tak se za to i se společenstvími, které mě znají, modlíme a nese to plody. A především zpytuji svědomí, jestli je to skutečně tak. 

Takže pak ve svém volném čase jezdím všude, kde si mě chtějí poslechnout. Teď máme i přednášku vlivy hudby (pozitivní i negativní), chystám duchovní rozlišování hudby, kdy jsem se ptal různých kapel, jako např. Gen Rosso, kteří složili i hymnu světového dne mládeže, co se dle nich hodí do liturgie a co ne, někdy mi přijde, že to nejsme schopni moc rozlišit. Proto jsem se mrkl v diplomce i na vyjádření, co na to říká církev, abych byl schopný na to odpovídat. Dále dělám aktualizace na webu, sháním překladatele, oslovuji kapely atd. Díky té naší snaze dělat to třeba pod hlavičkou nějakého rádia jsem se dostal do Rádia7, kam sice nejezdím natáčet, ale když mám volnou chvilku, tak připravím nějaký hodinový pořad o kapele. Teď to bude 1. 5.  od 20 hodin o Delirious?, kteří zadarmo vystoupí na Slovensku. Pak chystám pořad o SonicFlood, kteří vystoupí v rámci benefičního koncertu na setkání ActIv8 na Velehradě. Poběží 5. 6. od 20 hodin. Termíny pořadů a přednášek najdete na našem webu (http://hudba.signaly.cz/prezentace/). Taky jsem se nabídl pro časopis In, že by bylo dobré o těchto kapelách psát. No a v Táboře mi ministranti říkali, že by něco takového mohlo být i v Tarsiciovi. Tak jsem to řekl ve stánku a oni mě hned přemluvili. Dělal jsem pro ně rozhovory s Rišom Čanakym (vyšel v lednovém čísle Tarsicia a v dubnovém Inu) a Máriou Podhradskou (vyšel v únorovém čísle Inu), kteří  spolu dělají pořady pro děti na Slovensku, mají teď nové CD, dále články o hip hoperovi KJ-52 (vyšel v dubnové Tarsiciovi), Staci Orrico, kterou znáte z rádií, jen jste možná neslyšeli nikdy o jejím vztahu ke Kristu…

A naposled jsem si moc užil akci 28. 12. ve Študlově, což je již třetí rok akce, která vlastně stála na počátku mého veřejného vystoupení. Já se tehdy rozhodl udělat takovou akci celovečerně i s diskotékou a od té doby to bývá pro oblibu 2x do roka v mém děkanátu. Je to má radost, protože už nepouštím písničky jen já, ale hrají se mnou kapely, které na základě těchto videoprezentací vznikly. A jsou to konkrétně dvě z mé farnosti, schola ADORARE (http://www.adorare.cz) a kapela MIRACLE MAKER (http://www.miraclemaker.estranky.cz/). 

Máš nějaké ohlasy od čtenářů či posluchačů Rádia7? 

Měl jsem velkou radost po cestě do Tábora, když jsem se s někým seznámil a ptal se, na co se těší, tak mi řekli, že na Rebeccu. Ptal jsem se, odkud ji znají a řekli, že z Inu. Tak mě to skutečně potěšilo, že je to supr psát o zpěvácích a ještě lepší je, pokud se s nimi můžeme osobně setkávat na koncertech. Z Tarsicia mi teď napsal jeden kluk, že jej moc zaujal článek o Kj-52. No a z rádia jsem měl radost třeba od jednoho staršího pána, který reagoval na pořad o P.O.D a řekl, že mu to odkrylo nový pohled na tuto hudbu. A taky  někteří hudebníci, kteří si zrovna tento pořad poslechli, tak pak psali, že sice tuto tvrdší hudbu neposlouchají, ale zaujali je po hudební stránce. 

Zpět k prezentacím. Jak při nich mladí reagují? Které kapely jsou „top“? 

Jsou překvapení, že je tolik skvělé hudby, ale i těch životních svědectví. A nejenom mladí tak reagují, stejně reagovalo i spolčo seniorů zde v Olomouci:-). Které kapely jsou top? Je jich hodně, tak jmenuji  jen některé: Rebecca, Arka Noego, U2, P.O.D. Z našich Wessani, slovenští františkáni Jerychové trůby a jejich kolegové Kapucíni a Stanley. Postupně se to mění, máme nové a nové kapely, tak se snažím neopakovat, pokud někam přijedu víckrát. 

Máš také zkušenost s „nevěřícím“ osazenstvem prezentací? Jak reagují na křesťanské kapely či křesťanský text? 

Často si mě zvou např. na církevní gymnázia, kde je ale velké procento studentů nevěřících. Často se setkávám s větším zájmem právě u nich, jak u věřících. Je to takový paradox. Možná díky tom, že jim ta hudba pomáhá bourat předsudky, které vůči víře v sobě mají. Velkou radost jsem měl loni v září na škole ve Žďáru nad Sázavou. Tam mi studenti napsali své reakce, tak si dovolím ocitovat dvě z nich: 

„Prezentace ve škole mě velice ovlivnily, a přesto, že to byla „jenom prezentace“, tak jsem si z ní hodně odnesla a naprosto jsem změnila svůj názor na život a křesťanství. Prezentace ve mě pohnula svědomí, jestli bych jedním životním krokem nebyla šťastnější!“ 

„Uvědomila jsem si, že na světě existují lidé jako satanisté apod., kteří mohou obyčejné lidi strhávat na svou stranu a je potřeba se jim umět bránit. Také mě překvapilo, že opravdu existují věci.kterým jsem dříve nevěřila, např. ďábel nebo zlé síly, které působí na člověka a jeho psychiku a ovlivňují tím jeho život a jednání. (např. lidé posedlí ďáblem). Zaujaly mě také reklamy, které nás ovlivňují, aniž bychom si to uvědomovali. Povídání o podprahovém vnímání je velmi zajímavé a určitě je dobře, že jsem se o tomto tématu dozvěděli něco víc. Určitě je to hodně potřebné pro život a myslím, že podobné akce by se měly zařazovat do obyčejného vyučování častěji. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých a neočekávaných informací o známých skupinách, i třeba to, kdo je satanista, kdo věřící.“ 

Kde všude jsi s prezentací byl?

Já se pohybuji spíš na Moravě, kterou jsem projel od Brna, Ostravy až třeba po Zábřeh na Moravě. Byly to ať již školy nebo společenství nebo třeba i biřmovanci. Někdy jsem zavítal i do Čech, kde spíš ale dělá prezentace P. Palo Poláček a navštívil jsem Liberec, Prahu, Tábor, Prachatice, Jump v Kostelním Vydří... ten výčet by byl asi hodně dlouhý, něco z toho je na webu v sekci videoprezentace. 

Co posloucháš Ty osobně?

Teď hodně chvály, je to možná tím, že se skrze ně modlím a potřebuji se naladit na psaní diplomky, která je právě o přínosu této hudby ve výchově. Takže teď u mě frčí Lamačské chvály, Timothy. Ze zahraničních Jeremy Camp, Kutless, Casting Crowns, ale někdy mám chuť i n něco tvrdšího, to pak sáhnu po P.O.D., Demon Hunter... Můžu říct, že jsem díky všem těm kapelám a diplomce našel vztah i k vážné hudbě. Takže záběr mám široký. Dokonce po mně již víckrát chtěli hrát i dechovky, tak jsem něco naposlouchal, abych se uměl trefit do nálady. 

Křesťanská dechovka? To existuje?

No to fakt nevím.

Pokud bychom označili za „křesťanskou“ každou dechovku, kterou slyšíme hrát na pohřbu nebo pouti, tak určitě znám!.-)

Myslel jsem to, že v mém děkanátu jsem 2x ročně dělal prezentaci spolu s diskotékou a v průběhu večera došlo i na dechovky. Jo a jen tak mimochodem, zdálo se mně, že na ně tančilo víc lidí, jak na ploužáky (jestli to nebude tím, že u dechovky nám nevadí, pokud tanči třeba i holka s holkou, což u ploužáku bereme jinak:-) 

Co by jsi chtěl vzkázat čtenářům?

Přeji vám schopnost umět rozlišit, která hudba je pro mě vhodná, která mi prospívá a která ne. Nebojte, dá se to naučit. O. Kodet říká jednoduše, když si nejsi jistý tím, co posloucháš, jestli je to dobré nebo zlé, zamysli se nad tím, jestli jsi po poslechu schopen se učit nebo modlit. Pokud ano, tak tam není pro tebe nic závadného. Pokud tě to ale vede k agresivitě, nechuti k modlitbě, neplnění si povinností do školy, práce... pak to neposlouchej. A já dodávám další pravidlo, zajímejte se o život těch, které posloucháte, protože to, jak žijí, se pak odráží v jejich hudbě. 

Máš pro nás na závěr nějaký hudební tip, co poslouchat?

Nadchla mě nová deska Timothy. Z českých jsem si koupil novou desku zhudebněných žalmů od Jany Peřtové Tehilim, Žalmy krále Davida (pozn. red. Pavel o ní psal na webu). Pak doporučuji navštívit stránky rádia Lumen, kde v archivu najdete spoustu skvělých pořadů, které se dají stáhnout. Já takto poslouchám Gospelparádu – hitparáda gospelové hudby a Počůvaj srdcom – je to podstatě stejně dělaný pořad o kapelách, jak děláme videoprezentace, tzn. Laco Javorský vezme kapelu, řekne o jejím životě, přeloží písně a pouští celé album. Archiv najdete zde (http://www.lumen.sk/live.php) 

Pokud si některý čtenář řekne, že by rád pomohl, může Ti napsat? Sháníte nějakou konkrétní pomoc?

Velmi rád přivítám pomoc. Většinu takových serverů dělá víc lidí, já zatím u nás tvořím obsah sám. Takže přivítám redaktory, kteří by dělali rozhovory s kapelami, překladatele především z angličtiny, moc by pomohl grafik a tak. Napište každý, kdo by chtěl třeba jen krátkodobě pomoci a domluvíme se, co byste chtěli konkrétně dělat a co my teď potřebujeme.  

Bude-li si Tě někdo chtít pozvat do společenství na prezentaci, jak se na Tebe může obrátit?

Stejně jako zájemci o spolupráci pište na email [email protected] nebo na blog.

Rozhovor vedl Hwest.

Zobrazeno 3896×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz